Petr a Lucie (Romain Rolland)

Nejpěknější na té mé knížce je věnování. Lízince věnuje babička Alena. 2006



Postavy

Petr Aubier

Lucie

rodiče Aubierovi

Filip Aubier, Petrův starší bratr

Místo a čas

Paříž během 1. světové války, od začátku února, do konce března. 

Fabule

Během první světové války se v Paříži, setká Petr s Lucií. Zahlédnou se v metru, kam se schovají před náletem. O pár dní později se potkají v parku. Zamilují se do sebe. Petrův bratr Filip se vrací na dovolenou z války, na frontě ale mezitím ztvrdl a nenechá k sobě Petra mluvit. Petra to raní a utvrdí v tom, že do války nechce. Nechce se stát tak tvrdým a podivně dospělým jako je jeho bratr. Čím dál častěji se schází s Lucií, která se před ním ale stydí. Nemá moc peněz a musí se "zpronevěřovat" umění, ačkoliv je dobrá malířka dělá kýčovité kopie slavných děl a portrétky na zakázku. Navíc je její matka alkoholička a prostitutka, zatímco Petr pochází z dobré rodiny. Petr se na její rozpaky i bídu vzteká, chce ji jako princ zachránit, neví ale, jak na to. Jednoho odpoledne se rozhodnou vyjít do lesa - krásná scéna na palouku, kde si povídají a líbají se, nicméně k milování nedojde. Jsou čistí. Vzápětí se vrací a rozhodnou se jít do kostela. V tu chvíli začínají nálety a Petr s Lucií umírají v rozbombardovaném kostele. 

Syžet a kompozice

sdfs

Jazykové a literární prostředky
Literárně je novela velmi jednoduchá, používá krátké sdělné věty, často dialog a přímou řeč. Jazyk spíše spisovný, občas hovorový.

Dílo lze označit za humanistický román, Rollandovým souputníkem v tomto směru byl  (o něco později) Antoine Saint-Exupéry. Rozvíjely se ale i avantgardní směry (dadaismus - André Breton,  surrealismus a symbolismus) a naturalismus (Zola, Maupassant). Těmito byl jistě Rolland ovlivněn.

Téma a smysl

Novela (resp. autor) staví především na kontrastu, kterým podtrhuje rovinu nezkaženého lidského  vztahu. Válka a jaro. Touha po lásce a vědomí, že musím na frontu. Touha po lásce a vědomí ožralé matky doma. Věčný rozpor a kontrast, ze kterého oba utíkají k sobě, k tomu světlejšímu ze sebe. Bylo by zajímavé se ponořit do psychologické roviny - dospívání Petra, který je najednou konfrontován s dvěma světy které nezná; frontou války a opilou matkou. Ještě zajímavější by to však bylo porovnat s Otčenáškovým Romeem, Julií a tmou, protože zde je konec velmi jednoduchý a jednoznačný, jakýsi "Deus ex machina", zatímco v Otčenáška (reakce na druhou světovou) se Ester sama rozhodne (zodpovědně, soucitně a z lásky) nevydat svého Pavla smrti.
Celé dílo je zasazeno do období Velikonoc, částečně symbolicky, spíše však než křesťanskou symboliku, zde nacházíme paralelu v světské oslavě - k novému růstu a životu. 

Autor a souvislosti

Romain Rolland byl jedním z nejvýraznějších literátů své doby. Kromě četných próz psal i eseje a především dramata. Zajímal se hodně o historii a i mnohá jeho díla proto historii reflektovala.  Roku 1915 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. 
U nás za komunistů bylo dílo dvakrát operně nastudováno, což svědčí o jeho apolitičnosti. Vypovídá vskutku jen o životě. (Ale dost zkresleně.)