některé dny - -

- - je všechno špatně.

neexistuje pomocná perspektiva.

ryby v lavoru

poslední dny mě neodvolatelně provází mrtvý ryby. všude se mnou, přikovaný na displeji telefonu. a skrze ně všude se mnou i historická báseň:

nesla lavor

lavor jako velké bílé

kulaté mrtvé oko ryby

potažené blanou ještě nepověšeného

navlhlého prádla

ruce dočervena rozškrábané

hladkými šupinami

kalhotek, ponožek a slipů

takhle to teď mám. celá šupinatá probouzím se do jara, daří se mi práce, čtu a píšu a hledám zoufale kohokoliv, o koho bych se mohla postarat a jehož prádlo bych mohla prát. tak trochu patřit něčímu lavoru. trochu se na sebe za to vztekám, trochu vím, že teď jenom čistě jsem. prošla jsem čistícím procesem, saponátem i vřící vodou, zůstávám celá vypraná. a jaro je. a všechno je v pořádku. i síly jsou. jen je to všechno v jednotném čísle. a z toho je mi zima.