všechno se to změnilo ze dne na den.
po úmorný a dlouhý zimě plný E kašlů a pískotů a chrchlání do inhalátoru tu ze dne na den bylo léto a prolízačky a park a první pořádný boty. a neohrožený E, velký kluk.
a najednou taky břicho, najednou břicho jako ba-oo (balón), který svým jzevem všechny přesvěčuje, že čtyři budeme nejpozději zítra.
a já jsem přitom v míru. začátek června. to je za měsíc.
za měsíc budou - vypraný oblečky, namontovaný police, chytře vymyšleno, co, kam a kde, v předsíni místo na kočárek i na lavici a botník (co na tom, že lavici nejvíc potřebuju TEĎ), budou vypraný a nachystaný i plíny a vůbec.
ještě se toho musí dost stát, než bude čas na to, abychom tě vítali.
ale těším se. strašně moc.
na tebe, miminko. i na rození.
jsem hrozně zvědavá, jestli to bude J nebo JJ. žiju s J, tak jsem zvědavá, jestli jsem se o pohlaví nesekla.
(E je obrovský a skvělý. všechny změny a omezení přijímá. dneska zažil první večerní večírek - na zahrádce i v bytě. a vyrazili jsme ven bez kočáru - E na koni. takhle to teď hodlám praktikovat, na zádech batoh, jedno dítě v břiše, druhé na ramenou. anebo za ruku, když už má ty velkáčský boty.)
prostě léto.
