viola

 

Nejsou na to slova. Umřela, je to rok a půl. A já ji teď hledám v jejích knihách a skládám k sobě její básně a doufám, že až to všechno spojím a scelím dohromady, někde se - alespoň maličko - objeví. Znejte ty básně, jsou dobré.

chleba, placky i víno máme

Znovu se vracím k chvále chleba - - 


250 žitné tmavé mouky
150 pšeničné tmavé
150 normální hladké
slunečnicová a lněná semínka
lžička cukru a dvě soli 
lžíce octa
droždí 
300 ml vlažné vody
slaná voda na potření

Kvásek (droždí nadrobit, 100 ml vody, lžička cukru, necháš pět minut v teple), přidat k mouce (a semínkům - len, slunečnice - a soli) a zamíchat. Pomalu dolévat vodu s lžící octa a zadělat. Bochánek, co se nelepí, voda vyjde akorát. Hodinu pod utěrkou kyne, v teple. 

Znovu propracovat a dát do nádoby ve které se bude péct (používám hrnec s pečícím papírem) a nechat ještě tak 15 minut, aby dokynul. Doprostřed na povrchu naříznout kříž, aby chleba nepraskal. Potřít slanou vodou (půl hrnku vody, necelá lžička soli) a - do předehřáté trouby na 250 na 15 minut (až bude hnědá kůrka), posléze stáhnout tak na 160, znovu potřít slanou vodou a dopéct, asi hodinu. (Píchnout špejlí, nelepí-li se - ok.) Naposledy potřít slanou vodou a nechat vychladnout na mřížce. 

Moc dobré - chleba máme - placky máme - víno i vodku máme - pojďte.

A kytky na stůl. Pro to jaro. - Radost.