pondělí 22. června 2015

sumírující děkovná modlitba

máme radost.
spolu.
před půl rokem jsme se střetli vprostřed různejch etap různejch životů a od tý doby jedno jsme. 
a je nám dobře.

mám poprvé doopravdy radost a klid bez ale.
může mi být blbě a můžu být unavená. prostě to tak je.
žiju fakt radost.
večer usínám v náručí a za noc se v ní několikrát budím.
mám klid a bezpečí.
chce se mi do noci čekat a pak se dočkat.
chce se mi dělat radostný věci. cákat vodu a chodit bosa.
učím se nechávat věci být. nějak to bude. a zároveň dělat to, co je třeba.
hrajeme hry a dáváme si zbytečnosti. 
plánujeme a plány měníme, jak se nám chce.

jsme spolu a přitom každý máme svý. nikdo nevisí.
soustavně tomu vlastně nemůžeme věřit. ani jeden. 
tolik radosti, tolik požehnání.

chci si to pamatovat.
chci to žít napořád.
děkuju.
amen