jen tak trochu být v tom

Surrealismus a žloutkové věnečky v misce. (V pořadí; Libor Fára - z cyklu Snídaně o půlnoci (1951), Mikuláš Medek - Imperialistická snídaně (1952).)

aby bylo čisto

Někdy má člověk náladu nalít si krkem do duše všechny saponáty světa. Že by to mohlo pomoct. A někdy to udělá - a nic, pořád je jaksi šedivě umolousanej.

ustrnutí

Odmalička nevím, co to vlastně znamená. Ustrnulo jí srdce žalem. Strnout. Zastavit se, zpozornět. Smrt zpozorní naše životy, napsal jeden o smrti druhého. A přišlo to jako rána z nebe, jako ryzí věta. Ale uprostřed smrti teď je jasné, že zpozornění je to poslední, protože pozornosti bylo třeba dřív. 

A ještě něco; jak - prosímvás - dokážete žít bez nebeské perspektivy?