čtvrtek 27. prosince 2012

ma


ma

ma
Mamá. Máma.
Ma.
Zatím hláskuju a bojím se otvírat ráno oči, co zas bude. Do nového vinšujeme si vše dobré, obligátní zdraví především. Každý rok mi to přálo nejmíň pětapůl člověka a já se durdila, copak nemají kousek elegance - imaginace - sebe? A teď najednou; mějte dobrej život.

Ma si ho vybojuje, to zas věřím, ale zatím ho jenom hláskuje, potichu, protože vzduch od hlasivek odvádí trubka, co čumí z krku. Devítihlavá saň, devítiocasý rychlodrak a důvěra, že do roka a do dne bude dobře.

Buďte v dobrým teda, v dlaních nebo aspoň pod důvěrnou ochranou.