Teátr Víti Marčíka je prapodivné těleso otce a syna Marčíků (a snad i jiných). Hrají. V řečkovické husitské modlitebně se po pěti letech ukázali s pašijemi. Hodinu (a kousek) trvající sprška slov, hudby a obrazů. Jeden vypravěčherec a jeden jenomherec. Trocha harmonia, houslí, píšťalka, zvonky, zpěv - jeden kříž a dvě lampy, starý vrzající povoz, pár loutek, trocha světla - a uprostřed Ježíš, ukřižovaný, stále živý. Připočtěte hlas, kňouravě dětský z pusy hromotluka - a máte - - (Divadlo, které se přesahuje. Hrubě.)
Když mi bylo dvanáct, viděl jsem, jak křižují Ježíše.
Říkal jsem to všem, ale nikdo mi nevěřil.
Pan farář mě vyslechl, pohladil mě po hlavě a řekl mi,
abych to už nikomu neříkal, nebo mě budou mít za blázna…
V neděli hrají v Husovicích. To jen pro pořádek.
(Doplnění 19.dubna. V Husovicích vskutku hráli - v rámci Husovického dvorku, živelného festivalu u fary ČCE Brno Husovice. Lidí i dětí byla hojnost, Tři vlasy děda Vševěda neměly chybu. Vivat!)
(Doplnění 19.dubna. V Husovicích vskutku hráli - v rámci Husovického dvorku, živelného festivalu u fary ČCE Brno Husovice. Lidí i dětí byla hojnost, Tři vlasy děda Vševěda neměly chybu. Vivat!)
Žádné komentáře:
Okomentovat