Cyrano z Bergeracu

Znáte to, maturitní výlet do Prahy a povinná návštěva Národního divadla. Nevzpírám se, je to koneckonců minimálně zkušenost, že. Viděla bych sice mnohem raději třeba Wilsonovu Věc Makropulos (a kdo by ne, že, tenkrát však ještě nepremiérovala), ale rozhodla jsem se, že klasika na klasické scéně - ač bude nejspíš náročná, může být dobrá. Nebyla.

Mužská polovina naší třídy se zvedla asi po patnácti minutách a zbytek představení strávila ve strip-baru nedaleko noclehárny, kde přečkávali noci ve společnosti ukrajinských dělníků. 

Nebylo se co divit, to představení bylo příšerné. Do jedné z prvních scén byla uměle a nepříliš uvěřitelně vmontována sexuální scéna. Úplně zbytečná. Scéna se topila v množství lidí, kteří bez viditelného smyslu pendlovali po jevišti. Taky bych odešla, kdybych v sobě neživila plamínek naděje, že druhá půlka bude lepší (s tímto přístupem jsem ještě neodešla nikdy odnikud). A měla jsem pravdu, ze zmateného povídání se po první půli stal statický symbolický obraz. Scéna fajn (ale proč proboha to podivné kovové kolo nad hlavou?), kostýmy ani herecké výkony si nepamatuju - usuzuji proto, že to nebyla taková katastrofa. Ale nejspíš ani výhra.

Co se mi ten večer opravdu líbilo, byl chlebíček koupený bratru za 20 korun v divadelním bufetu. Nečekejte žádnou krásu, nádheru a chuťovou slast - ale chlebíček z Národního divadla?! To přece musí zažít každý správný Čech!

Cyrano z Bergeracu

Překlad:  Jaroslav Vrchlický
Režie:  Michal Dočekal
Scéna:  David Marek
Kostýmy:  Zuzana Krejzková
Hudba:  Petr Kofroň / Filip Topol
Dramaturgie:  Daria Ullrichová

Hráli: David Prachař, Saša Rašilov, Ladislav Mrkvička...