Jsem týden doma. Nikdo tu není. Pět bratrů je na horách, maminka u moře, tatínek v práci. Chodí na večeři. Domov se proměňuje mými zásahy. Na záchodě se zabydlely Divadelní noviny. Jinak se u nás na záchodě číst nesmí. Dostala jsem celou bábovku, prý k učení. Taky jsem dostala Kafkovy povídky a Francouzskou poezii nové doby (překl. Karel Čapek, 1964). A taky mě nevzali na DAMU. Mají asi režisérů dost. A lepších. Ale Terezičku (nahoře) do druhého kola vzali. Hérečka z ní bude. Komediantka.
Ale, abych nezapomněla, byla jsem v Praze. Na Barrandovských terasách, rozpadlé barrandovské vile a barrandovských kulisách. Na Petříně jsem se pak válela v trávě. A domů jsem jela nejrychlejším autem na světě. Stoosumdesátkou, říkal Kuba.
Žádné komentáře:
Okomentovat