dobré léto

jest léto. jest. fotoaparátu nemaje toužím pop papírovém digitálním z továrny na domov ikea. a nikdo mi to nezazlívá, protože je to věc nejspíš roztomilá víc než co jiného. vytrvale se v létě snažím dostát zjevu muže, což se průběžně nedaří a uvrhá mne to do zoufalství vpravdě úporného. taky kola. taky venkov, nemocnice, bratři. je to jízda mít rodinu, jen tak ji mít, pořád kolem sebe, vidět a nažívat. divadlo začalo, moře se blíží. dnes v sekáči červeně pruhované námořnické tričko fabriqué en france. to je ono!
mít léto je dobré. moc dobré.

M. ověřen

Konfirmace - ověření, potvrzení listiny; obnovení křestního slibu, biřmování; papežské potvrzení biskupa.

Občas si nejsme jistí, co a jak s lidmi, kteří jsou jiní. Krom toho, že se nevejdou do tabulek pro normy či diagnózy, těžko se strkají i do kolonek běžnýho života. Zdaleka nejen škola, ale i víra, vztah, chtění, oblíbená kavárna, budoucí povolání. Šestnáctiletý  M. nežije ve svém světě, jak se často o autistech říká, protože to nejde. Protože svět je jeden. A M. v něm překračuje veškeré myslitelné kolonky. Trochu mě leká s jakou jistotou hledá ženu a zaměstnání, jak se jistojistě zamiloval do dvacetileté kamarádky prostě proto, že na něj byla milá. Ale všechno způlky už je, nebo bude. Konfirmaci si M. vyprosil. Hlavu na to má, chtěl si to s Bohem srovnat a ověřit před sborem, jako jeho bří. Tak je ověřený a rád. Radost. - - 

sudety

neměli jsme nikdy jistotu / že žít je samozřejmé a nárok na to slušný / nebyli jsme vlažní / jestliže jsme první vyklízeli pole / nehnala nás bázeň / ale stud / tedy pýcha / první hřích / / VF


hroby to byly po němcích - ty se vyrabovat směly - mohly - musely. kvůli zlatu - kvůli lidem - jako pomsta. dneska tam stojí stromořadí a je tak poznat přístupovou cestu - jinak je to háj - kousek od lesa - kousek od pole. v zatáčce u silnice - stávala tu prostitutka. byla jsem malá a babička tvrdila - je to zlá paní. dneska zestárla - babička i ta žena. zůstal hřbitov.

někde doma

zas je to tady. celá absurdita v deseti krajících chleba, který krájim o půl jedné ráno na svačiny klukům do školy. jsou dřevorubecký. denodenně to tu někdo dělá, denodenně je všechny někdo miluje. už jsem skoro vypadla z koloběhu, utekla jsem si do svýho bílýho hájemství a tuším, že je to krutě nefér. nefér k těm pěti, co zůstali doma a v závislosti na svém věku a sourozenecké konstelaci si nemůžou přijít na jméno. nefér k těm dvěma, co si myslí, že mi to dluží.

je nefér narodit se do rodiny, nechat si vnutit život a pak nesmět reptat, protože maminčina ostrá odpověď zněla; a kterýho bys zastřelila? když jsem byla malá, vždycky jsem střelu otázky odpálila jménem toho, který mě nejvíc štval. hýkající a neutišitelný m. to nikdy nebyl.

je to nefér. všechno. a nejvíc to, jak se sama mám dobře.

neznáte. já zas neznám to vaše. 

a přesto všechno nás pořád denně někdo miluje. 

žádná komedie!

Jděte! Máte ještě tak pětašedesát dní - a stojí to za to. Weissenstein, Legenda o svatém pijanovi, Srdce temnoty. Všechno to má smysl, uvidíte. A Komedii - díky!

(K láskám; Vladimírovi Morávkovi, Petru Léblovi, Bohdanu Slámovi a Anežce Kubátové přidávám pana Jařaba a Ivanu Uhlířovou!)

někde mezi třema a devíti milimetry

moji milovaní - a letní sestřih.

co mi bude v létě chybět, ale nevadí to -

O začátku života - od té doby, kterou si pamatuju - znamenalo léto několik stálic, které se neměnily. Tohle je léto bude v mnoha ohledech nové; bez ostružin, Alenky, studených zelených kachliček na záchodě a maminky (i když to ne tak úplně).

Ostružiny ze zahrady - vždycky kyselé nebo přezrálé, nic mezi tím - byly o víkendu sprovozeny ze světa. Plevelily. 

Alenka tvoří čestnou výjimku z "od začátku života" - s ní jsem byla jen jedno léto, však o to intenzivněji, nyní jest přestěhovaná, její daleká cesta za domovem nemá konce.  

Lezení okýnkem na starý záchod, který je nyní nový - včetně okýnka, kterým konečně nezatýká a nefouká.

Maminka a krasohled. Krasohled "někde" mám, maminku neustále na dosah. Ale je to jiné, než kdy dřív.