počasí asi tak březen

je listopad

máme hodně práce

málo času

občas si ukradneme společný oběd nebo 20 minut odpoledne

jinak se hmatáme v noci v posteli

ale víme

že nám spolu bude dobře

až navěky

a kytky dostávám už teď

telegraficky, asi tak říjen

v létě psaní, Sestra v Lysicích, první střety s rodinou a úsměvy na všechny strany. víc psaní a čekání, než by bylo tvůrčí. na druhou stranu - odpočinek. naspáno jsem měla zhruba do půlky října (to znamená ještě dva dny). 

pak Polsko, které se místy obrátilo proti nám a občas my proti němu. Wroclaw, Poznaň, moře, rozbitý auta, Berlíny a dlouhý noční cesty s cílem za svítání.

září - psaní. říjen - psaní. 

teprve teď se to začíná poznenáhlu hýbat, režim dne mě snad udrží ve smysluplné lajně. abych byla já a nevisela. začíná to nebezpečně hrozit.

přes to všechno: mám a máme se fajn. 

(klidu až dost.)

sumírující děkovná modlitba

máme radost.

spolu.

před půl rokem jsme se střetli vprostřed různejch etap různejch životů a od tý doby jedno jsme. 

a je nám dobře.

mám poprvé doopravdy radost a klid bez ale.

může mi být blbě a můžu být unavená. prostě to tak je.

žiju fakt radost.

večer usínám v náručí a za noc se v ní několikrát budím.

mám klid a bezpečí.

chce se mi do noci čekat a pak se dočkat.

chce se mi dělat radostný věci. cákat vodu a chodit bosa.

učím se nechávat věci být. nějak to bude. a zároveň dělat to, co je třeba.

hrajeme hry a dáváme si zbytečnosti. 

plánujeme a plány měníme, jak se nám chce.

jsme spolu a přitom každý máme svý. nikdo nevisí.

soustavně tomu vlastně nemůžeme věřit. ani jeden. 

tolik radosti, tolik požehnání.

chci si to pamatovat.

chci to žít napořád.

děkuju.

amen

ledenúnor

dobrý. kniha, premiéra, práce, práce, práce. radost. 

muž.

po letech se nepotřebuju vyspat a pak teprve žít. únava je jen na chvíli, ne základ.

mozek v pejru.

je prosinec a vrabec prosí

nikdy jsem na to zvlášť nehrála. vánoční nálady, vánoční dárky, těšení. nic z toho. vánoce patřily do kostela a domů. včera se mi ale poprvé něco stalo. klid. šílená zima a plískanice. ale klid. nespěchám. dojdu domů, uvařím čaj, sednu si. klid. dokonce mám i náladu a radost na dárky. peníze tedy ne, ale těší mě hledat v záhybech mozku to, co by koho těšilo. letos to bude radostné a klidné.

dobře.

je mi dobře. nebojuju proti sobě, bojuju za sebe. odpočatá a vyrovnaná, střádám to, co je podstatný, hledám cesty a v záblescích zas radost z divadla. nacházím režim, ne v běhání a vstávání se slepicema. v práci, která se dělá včas. jenom to ustát dýl, než první nastolenej tejden. atakjetovždycky.

embryonální poloha.

skrčit se, zahřát a dýchat. doma. nic víc.